Hardware

Investice, zatím na mém pracovním stole.

Je dobře zajistit se včas na stáří. Já jsem se rozhodl spojit příjemné s užitečným a zakoupil jsem tři investiční čipy Tesla MHB8048/18, každý v ceně 20 Kč. Pokud to dobře půjde, za 15–20 let by mohla jejich hodnota dosáhnout i stokoruny.

Kromě toho, že je budu mít uloženy v trésoru, mi pomohou s dokončováním emulátoru. Mikroprocesory, resp. mikrořadiče, v té době ještě poskytovaly fully static operation, což mi dovolí přesně otestovat každou instrukci s pomocí Arduina. Výsledkem by mohl být klasický instruction exerciser; uvidíme.

A teď (na chvíli) o něčem úplně jiném…

V historii začátků osobních počítačů hrají svou roli i poněkud neobvyklé školní stroje, které nepracovaly přímo s instrukcemi mikroprocesoru, nýbrž implementovaly svou vlastní – emulovanou – instrukční sadu, obvykle jednodušší a vhodnější pro účely výuky např. tím, že používala nikoli hexadecimální, nýbrž dekadickou representaci číselných hodnot.

Popsané uspořádání bylo typické pro počítače využívající mikroprocesory/mikrořadiče s harvardskou architekturou, v nichž nebylo možné zapisovat do paměti programu; takovými byly např. řady Intel 8048/8051.

Na prvně jmenovaném mikrořadiči, resp. jeho variantách, jsou založeny dva počítače vyráběné v 80. letech: západoněmecký Kosmos CP1 a československý Petr.

Zde se můžete podívat na živé preview PMI-80 v akci, zatím bez magnetofonu, debuggeru a dalších nezbytných funkcí; kod je nepochybně plný chyb, po hrubé konversi z Javy ho teprve budu čistit, smýčit a testovat, tak i v tomto případě prosím při posuzování díla o mírnost:

Dlouhou dobu jsem žil v představě, že časování videoprocesoru u PMD 85 je provedeno tak, aby s činností CPU nekolidovalo, tedy že videoprocesor CPU nebrzdí. Roman Bórik mě však upozornil, že podle příručky je procesor brzděn, a to o nějakých 8 %.

Jak je mým zvykem, i k počítači Ondra jsem si vytvořil autonomní instruction exerciser, spouštěný tentokrát z ROM místo monitoru. Je-li čtenářům použité písmo povědomé, napovíme, že jsme font 8x8 převzali z jiného osmibitového počítače, toho, k jehož emulaci se stále nemůžeme odhodlat (ostatně i ten font je ošklivý: viz tlustá čárka a nepěkné proporce písmen). Nám se nicméně tento font hodil, protože dovoluje vměstnat na jednu obrazovku Ondry 31 řádků; celý exerciser arci nikoli, ten má v provedení pro Z80 celkem 67 dílčích testů; že i ty ostatní skončí výsledkem OK, mi tedy můžete než věřit.